Místo realizace - sídlo organizace Účastníci - implementátor organizace, ředitel, personální manažer, další členové realizačního týmu 1. Program je založen na pochopení důležitosti udržování pořádku na pracovišti a zvyšování zodpovědnosti všech zaměstnanců. Plánování a neustálé zlepšování jakosti. Fáze — představení výsledku a doporučení — na závěr budou řediteli představeny výsledky a závěry pro zlepšení výkonnosti organizace, vzájemné spolupráce a pro zlepšení firemní kultury.

Ve výuce ekonomických předmětů je možné efektivně aplikovat různé ekonomické hry, které sledují zejména následující důležité cíle: procvičit běžné ekonomické rozhodování se zřetelem k různým kritériím, naučit se hodnotit účinky efekty, dopady rozhodování v situacích volby, získat schopnost optimalizovat procesy rozhodování, procvičit tvorbu strategií a taktik v dynamických situacích, techniky prognózování a podobně.

U metodicky zdařile propracovaných pokročilých didaktických her se zpravidla pracuje v několika menších skupinách v delších časových úsecích několik dní, případně měsíců, podle závažnosti případu a sledovaného cílea to s využitím nezbytné dokumentace a techniky, zpravidla i za účasti rozhodčích [2].

Na trhu vzdělávání můžeme v současnosti nalézt nepřeberné množství ekonomických didaktických her.

Account Options

Dalším příkladem aktivity zaměřené na rozvoj kreativního myšlení je didaktická hra Asociace. Je vhodná pro rozproudění brainstormingu. Doporučená délka této hry je 20 - 30 minut a počet účastníků sudý — Vse o metodach zvysovani clenu je nejlepší řešit ve dvojicích. Hra není náročná na pomůcky, vyžaduje se do každé dvojice kniha, samolepící bločky, papír a tužky.

Zvýšení výkonnosti pracovníků a vzájemné spolupráce

Každá dvojice dostane konkrétní úkol, například: Jak bychom mohli zvýšit prodejnost produktu? Poté jeden z dvojice vezme do ruky knihu, otevře ji na libovolném místě a kdekoli na stránce nalepí do knihy štítek. Slovo, které je nejblíže od tohoto štítku, má posloužit jako inspirace pro nápady, od kterých se bude odvíjet odpověď na položenou otázku. Velkou roli hraje při tomto cvičení náhoda. Podporuje schopnost pohotové improvizace a asociace, neboť žáci musejí hledat spojitost mezi pojmy, které spolu normálně nijak nesouvisejí.

Student se tak musí oprostit od navyklých myšlenkových postupů a snažit se najít nové, třeba i neobvyklé [3]. Pro účely opakování a pro kontrolu porozumění učiva může učitel využít například hru Nedoslýchavý dědeček. Edukanti jsou rozsazeni v kruhu. Jeden určený člen skupiny hraje roli nedoslýchavého dědečka. Učitel shrne nejdůležitější teze hodiny a vysvětlí je dědečkovi. Ten ale nerozumí, a tak Rozmery zemi stredni velikosti všechno chybně opakuje.

Vse o metodach zvysovani clenu

Je tedy třeba tak dlouho vysvětlovat souvislosti a opakovat fakta, dokud je i dědeček nepochopí. Pomáhat musí celá skupina, aby na dědečka mluvili dostatečně hlasitě. Jakmile všichni zopakují definici souvislost celkem pětkrát, pochopí to konečně i dědeček. Díky soustředěnému, několikanásobnému opakování se učivo uloží přímo do dlouhodobé paměti. Zároveň se tak dá lehko otestovat, zda si z Vse o metodach zvysovani clenu odnášejí všichni totéž [4].

Je Vse o metodach zvysovani clenu si uvědomit, že kreativní využívání didaktických her ke zpestření výuky výrazně zvyšuje zájem o probírané téma a kladná motivace k práci ve vyučovací hodině zpravidla vede edukanty k pozitivnímu vztahu k učení, ke škole, k učitelům, k vyučovacímu předmětu a v důsledku toho významně ulehčují a zpříjemňují proces učení.

Vse o metodach zvysovani clenu

Výukové metody. Brno : Paido, ISBN Studijní materiál. Hry na semináře a workshopy. Praha : Grada Publishing, Klíčová slova: Diskuse Cílem diskuse je zapojení žáků do procesu výuky, což vede k dlouhodobému uchování nabytých informací, zvýšení zájmu žáků o předmět a rozvíjení jejich myšlení, prezentačních dovedností a rovněž schopností argumentace.

Diskuse napomáhá vzájemnému učení a inspiraci mezi studenty, sdílení jejich názorů může potom často pokračovat i po samotné výuce [1]. Protože vytváří prostor pro propojení tématu s konkrétními zkušenostmi studentů, dochází při diskusi k jejich vzájemnému obohacování.

Metodu se doporučuje využít zejména tam, kde chce učitel zjistit názory žáků na určité téma. Při diskusi je nutné, aby byla řízena. Čas, který této metodě věnujeme, musí být vždy efektivně využit.

Vse o metodach zvysovani clenu

Stačí totiž málo a diskuse se může snadno vymknout původnímu cíli. Klíčem k dobře vedené diskusi je pedagogova pečlivá příprava. Je nutné pečlivě promyslet a písemně formulovat [2] : cíl diskuse, tedy to, co budou žáci na konci diskuse vědět a umět. Cíl diskuse je plánován s ohledem na stanovený čas a potřeby cílové skupiny, téma diskuse, klíčovou otázku, která je předmětem diskuse, podpůrné otázky, které pomohou diskusi rozvíjet.

Při této metodě - a vůbec u všech aktivizujících metod - je podmínkou, aby k sobě žáci neseděli zády, neboť by to mohlo blokovat jejich chuť se do diskuse zapojit. Naopak je třeba, aby na sebe všichni diskutující viděli - ideální je umístění lavic do podkovy či kruhu.

Při diskusi je třeba dodržovat následující pravidla: Vítán je každý přípěvek do diskuse, který je k věci. Nesouhlas lze vyjádřit pouze s předloženou myšlenkou, nikoli s jejím autorem.

Je nutné druhé nepřerušovat, poslouchat pozorně, opakováním či parafrázováním toho, co bylo řečeno, se ujišťovat, že jsme porozuměli danému diskusnímu příspěvku. Velmi podstatnou záležitostí je zde promyšlená zpětná vazba od učitele, která může podpořit ochotu žáků k diskusi [3]. Efektivní je, pokud se žáci mají možnost na diskusi věcně připravit a obdrží od vyučujícího hrubá data či informace k danému tématu.

Je také možné využít domácí přípravy. V každém případě je vhodné po položení klíčové diskusní otázky dopřát žákům několik minut na individuální brainstorming či volné psaní.

ŘÍZENÍ BOZP

Po chvilce samostatného promýšlení si mohou dvojice až čtveřice žáků krátce sdělit, co je napadlo. Diskuse začne už v těchto malých skupinách a následně bude plynulejší v celé studijní skupině. Je založená na situaci, kdy se každý žák nad daným problémem nejprve zamyslí sám, následně své nápady diskutuje ve dvojici se svým sousedem a nakonec tato dvojice sdílí svůj názor ve skupině a prezentuje své řešení ostatním.

Další možností, jak využít diskusních metod v předmětu účetnictví, je případ, kdy učitel sdělí na úvod hodiny žákům probírané téma a požádá je, aby sami formulovali otázky, které by rádi prodiskutovali.

Vse o metodach zvysovani clenu

Opět je vhodné postupovat tak, že nejprve přemýšlejí o předložených otázkách samostatně a teprve pak si své nápady vzájemně sdělují. Pokud vznikne více dobrých otázek, učitel je zapíše a postupně podle času a účelnosti může být prodiskutováno i několik z nich.

Průběh realizace

Možností, jak zvýšit účast žáků při diskusi, je sdělení informace, že jejich zapojení do diskuse bude hodnoceno — tedy nejde jen o kvalitu jejich názorů, ale míru jejich účasti. Je třeba věnovat pozornost tomu, aby žákům byla poskytnuta zpětná vazba. Vhodné je si dělat během diskuse poznámky. Na tomto místě je třeba připomenout, že diskuse neznamená, že by žáci adresovali své příspěvky vyučujícímu, nýbrž tak činí sobě navzájem. Trvání diskuse závisí na šíři diskutovaného tématu.

Doporučovaná doba pro diskusi je 20 — 30 minut. Při diskusi jsou rozvíjeny následující kompetence [5] : kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Vybrané kapitoly pro rozvoj pedagogických dovedností.

Průzkum vašich nehtových koutků.#3

Praha : Oeconomicas. A kol.